Existuje radost, která je trvalá. Mohli bychom říct, že je věčná. Dá se taková radost, pokud ji ovšem zakusím, udržet? Záleží na tom, co si pod pojmem radost představíme. Může to být radost chvilková. Třeba z narození miminka. Zrovna včera jsem se stala babičkou malého Tobiáše. A věřte mi, radost byla obrovská. Nebo radost z konečně nalezeného zaměstnání. Také z výhry se může člověk radovat. Jenže! Miminko není věčně miminkem, v zaměstnání není všechno trvale ideání a výhra? Najednou se vynoří příbuzní a výherce buď všechno rozdá nebo se odstěhuje. A je považován za pěknou držgrešli.
Kdysi dávno jsem narazil na jeden článek na blogu Tima Hughese. Už sám název mne dost zaujal. Tim tu uvádí několik zajímavých rad nejen pro vedoucí chval. Nevyhne se ani lehčímu tónu . Pokusil jsem se ho tedy přeložit. Pokud chcete originál, mrkněte na Timův blog.
Můj starý dobrý přítel Mike Pilavachi toto sepsal již dříve, ale myslím si, že i přesto to může být užitečné. Nějaké skvěle praktické rady pro vedení chval.
Začalo to 22. května. Byl to první den dvacátého šestého týdne mého těhotenství s našimi dvojčaty. Bylo už od počátku rizikové – je mi třicet sedm, v děloze jsem měla myom, byla jsem krátce po konizaci děložního hrdla. Těch rizikových faktorů bylo ještě víc, ale nemá smysl je všechny vypočítávat. Nicméně se zdálo, že všechno jde dobře, až na to, že jsem poslední měsíc měla velké nevolnosti. Toto ráno se však naše dvojčátka vydala do světa – hooodně brzy. Narodila se zhruba ve tři čtvrtě na devět ráno, císařským řezem. Od té chvíle začal boj o jejich životy. Jak boj lékařů, tak náš – duchovní.
„Tak kdo by chtěl, ať se mi přihlásí,“ zakončila svou propagační řeč Libuška a s rudými tvářemi si šla sednout na své místo. Oznamovala na shromáždění rozjezd nové aktivity pro nedělku malých dětí. Absolvovala totiž seminář o loutkoherectví a velice ji to nadchlo. Plánovala každý měsíc nacvičit jednu loutkovou scénku jako motivaci k biblickému vyučování. Další dobrovolné herce si troufala získat z řad mládeže, loutky si při své šikovnosti vyrobí zcela jistě sama. Jediným problémem pro ni byly scénáře. Co s těmi loutkami bude hrát? A tak vyhlásila veřejně svou potřebu.
Skupina Flow vás srdečně zve na Večer Chval a modliteb. Ráda by natočila live záznam a bez vás - účastníků, by to nebylo ono:-) Přijďte tedy 22. května k adventistům na pražský Smíchov a spolu s těmito skvělými lidmi vzdejte chválu Bohu. Koncert začíná v 19 hodin. Všechny další podrobnosti najdete na jejich stránkách.
Prosím o velkou shovívavost, neboť mé poznání je pouze zlomkové a může být, že v následujícím mohou být i velké mezery. Přesto zde uvedu vše, co mně kdy Duch svatý ukázal a i skrze ostatní sourozence naučil:
Rozhodla som sa napísať o najdôležitejšej a najúžasnejšej veci v mojom živote. Plánujem to už takmer 9 rokov, ale lepšie neskôr ako nikdy. Kým sa dostanem k jadru, budem musieť začať od začiatku...
Jak přistupujeme k Bohu? Samozřejmě předstupujeme uctivě a předkládáme své prosby a žádosti, neboť to se Pánu líbí. Protože jsme už poučení z mnoha seminářů, konferencí a kázání, víme, že lepší je dávat, než brát, a tak své prosby někdy i začínáme chvalami. Nejdřív pěkně dáme a pak zase dostaneme.
Zájmy: Myslí jen a jen na hudbu; a umění, to ví kdekdo, je sobecké.
Něco o mně: Radoslav Horák - jako saxofonista sloužil s kapelami Karmel, Beraka (JB Lbc) VeDneVNoci (Praha). Nyní ve výslužbě, převážně v práci, s rodinou, ICEJ, církví nebo na kapitálových trzích
Něco o mně: Zpěvačka rakovnické skupiny : Melodie
Zpěvačka chválicí skupinky
učím se na klávesy a kytaru..
Novopečená vedoucí chval ;)
Ráda zpívám s dětmi při nedělní besídce
. Pokusil jsem se ho tedy přeložit. Pokud chcete originál, mrkněte na Timův 
Jak přistupujeme k Bohu? Samozřejmě předstupujeme uctivě a předkládáme své prosby a žádosti, neboť to se Pánu líbí. Protože jsme už poučení z mnoha seminářů, konferencí a kázání, víme, že lepší je dávat, než brát, a tak své prosby někdy i začínáme chvalami. Nejdřív pěkně dáme a pak zase dostaneme. 
